Po roce opět v Brazílii

Na přelomu června a července 2019 vyměnili naši kolegové Berta, Dani a Michal pohodlí svých kanceláří za brazilské kávové plantáže poblíž Sao Paula, které patří farmáři Paulu Toledovi, se kterým spolupracujeme už čtvrtým rokem. Vše bylo původně naplánováno tak, aby česká výprava pomohla se sklizní, ale kvůli výkyvům počasí a dešťů se muselo sklízet dřív. Dokonce na Brazílii velmi neobvykle částečně ručně, protože ne všude kávové třešně dozrály v dostatečném množství v jednu dobu, což je nezbytné pro strojový sběr.

Michal přiznává, že až Brazílie ho naučila, že i kombajn dokáže kvalitně sklidit kávu z plantáže. Popisuje, že kombajn nic netrhá, ale nasune pod větve kávovníku kartáče, kterými jemně setřese a pochytá kávové třešně. První, kam takto nasbírané třešně putují, je tzv. pračka, kde se za pomoci vody oddělí defektní zrna, větvičky a zrna, která nejsou plně zralá (ty zůstanou plavat na hladině). Naopak zralé třešně padnou ke dnu. Takto předtříděné třešně už mají stejnou kvalitu jako třešně nasbírané ručně.

Díky tomu, že dorazili až po sklizni, měli víc času na cupping, při kterém ochutnali neuvěřitelných 85 vzorků, ze kterých vybírali to nejlepší ze sklizně a ladili s majiteli farmy možnosti zpracování kávy. Většinu času tedy strávili v coffee labu, tedy místě, kde sami farmáři průběžně testují kvalitu své kávy, aby mohli určit, jakou kvalitu má právě zpracovávaná káva, a tedy i jakou cenu si za ni mohou říct.

Česká stopa v Brazílii

Zajímavé je i to, jak jsme se vůbec dostali na tuhle farmu poprvé. Ač se to zdá neuvěřitelné, může za to Baťa. Respektive jeho zaměstnanci, kteří odjeli do města Franca nedaleko Sao Paula, aby zde vybudovali obuvnický průmysl. Dodnes Brazilci tuto oblast spojují hlavně s výrobou obuvi a skvělé kávy. Jeden z potomků těchto zlínských osadníků věděl, že Paulo by chtěl prorazit na evropském trhu a zároveň znal mamacoffee jako inovativní a férovou pražírnu, takže nás propojil a mohla tak započít tato oboustranně obohacující a inspirativní spolupráce.