María Delfina z farmy El Encanto
Je jednou ze sedmi žen, se kterými dlouhodobě spolupracujeme na jedinečném kávovém projektu Aranjuez Women’s Project. Ten vznikl v Nikaragui v roce 2017 na podporu malých kávových farmářek, které svou práci milují, ale v horách jsou tak trochu zapomenuté. Naším cílem bylo toto změnit. Farmářky motivovat k odpovědnosti, ekologii a kvalitě, a zároveň jim za jejich kávu férově platit. Důležitým momentem bylo, že ony sami se chtějí neustále zlepšovat, vzdělávat a zkoušet nové postupy, aby při každé další sklizni byla jejich káva kvalitnější. Objem produkce každé z farmářek je ale velmi malý, a sami za sebe tak nemají šanci se prosadit na mezinárodním kávovém trhu. A protože v mamacoffee víme, že ve spojení je síla, rozhodli jsme se nikaragujské kávové farmářky z regionu Aranjuez spojit a jejich kávu vykupovat dohromady za spravedlivé ceny, které jsou až dvojnásobné oproti běžným cenám, které za svou kávu farmářky na místním trhu dostávaly.


El Encanto (Kouzlo) – tak pojmenoval farmu otec Maríi Delfiny. Když na farmu vstoupil poprvé a uviděl okolní přírodu, její rozmanitost a krásu, byl prý naprosto očarován. Původně se na farmě pěstovala jen zelenina. „Můj otec se rozhodl farmu rozdělit. Část dal mému bratrovi a část si nechal on sám. Nikdy totiž nevěřil, že by se žena dokázala o farmu dobře starat. Když ale zemřel, podědila jsem jeho část farmy. V ten moment jsem se rozhodla opustit město, přestěhovat se sem a začít pěstovat kávu,“ popisuje své začátky farmářka.


María Delfina hospodaří na ploše 3,5 hektaru úplně sama. Jen v období sklizně ji pomáhá sedm až dvanáct sběračů – většinou to bývají její sousedé, neteře a synovci. Každý den tak bojuje, aby mohla být součástí světa výběrové kávy. Ráda by dokázala všem mužům smýšlejícím stejně jako její otec, že se mýlí. Že i žena může dokázat cokoliv si zamane, stejně jako muž. A María Delfina chce dělat tu nejlepší možnou kávu, jak to jen jde. Těžká práce na kávové farmě je její život už více jak 14 let a doufá, že ještě dlouho bude. „Pěstování kávy na farmě El Encanto nikdy nevzdám,“ zdůrazňuje. Svou farmu by v budoucnu ráda předala své dceři.
Na farmě El Encanto rostou také ovocné stromy – banánovníky a citrusy, které kávovníkům poskytují tolik důležitý stín.

Co si myslí o výběrové kávě?
„Podle mého je každá káva výběrová/speciální. Nezáleží na cuppingovém skóre, za každým šálkem kávy se totiž skrývá velké množství lidské práce!“ Nicméně výběrová káva je podle Maríi Delfiny pro malé farmáře a farmářky velkou příležitostí, jak kávě lépe porozumět, jak o kávu pečovat a objevovat různé možnosti jejího pěstování a zpracování. Díky cuppingům, které pro nikaragujské farmáře pořádá náš kolega Chepe (na farmách v Nikaragui není úplně běžné, aby pěstitelé ochutnávali kávu v podobě, v jaké ji my Evropané pijeme), mohou pěstitelé objevit, jaké chutě mohou kávě propůjčit různé styly pražení či přípravy. I to je cenná zkušenost a motivace, proč a jak pěstovat kávu ještě kvalitnější.


Co nám o Maríi Delfině prozradil Chepe?
Na farmě El Encanti žije pouze se svou postiženou dcerou, o kterou musí každý den pečovat. Má také další dospělé děti, které se ale už z farmy odstěhovaly a mají své rodiny, životy a práci. Většinu povinností na farmě zastane sama. Když je to ale nutné, najme si na pomoc mladé lidi z vesnice, kterým za práci platí. Ona sama přitom na vše, co dělají dohlíží a kontroluje. Den za dnem na své farmě pečuje o rostliny kávovníku, hnojí je a sleduje, jak rostou a při sklizni pak kontroluje kvalitu kávu. Stejně tak ale funguje i doma. Každý den, než odejde do práce, musí uvařit, uklidit a své postižené dceři, která se sama vůbec nemůže hýbat a je i mentálně zaostalá, musí zajistit veškerý nutný servis. Aby vše stihla, vstává ve 3 ráno. V Nikaragui je totiž zvykem, že se na farmách začíná pracovat okolo 6 hodiny.
Předtím, než se María Delfina zapojila do projektu AWP bylo pro ni velmi obtížné svou kávu vůbec prodat. Kvůli tomu, že musí pečovat o dceru, kterou nemůže nechat doma samotnou delší dobu, nebylo možné, aby jezdila do města na místní trh a tam kávu prodala. Cesta je časově náročná a v horském regionu velmi komplikovaná – potřebné spoje nejezdí často ani pravidelně. María Delfina tedy byla odkázána na to prodávat kávu nákupčím, kteří k ní chodili domů. Ti jí ale nabízeli velmi nízké ceny, které musela přijmou, protože to byla její jediná šance, jak kávu vůbec prodat. To se teď díky mamacoffee a projektu AWP změnila. Za kávu dostane spravedlivě a férově zaplaceno, a to je pro ni velká pomoc. Finance, které dostane navíc, investuje zpět do farmy, do lepšího vybavení. Školení a cuppingy, které pořádáme, ji v její práci posouvají a jsou příležitostí, jak pěstovat kvalitnější, tedy i dražší, kávu.