mamacoffee DIRECT

Zahraniční projekty mamacoffee – kvalitnější káva i lepší život pro farmáře a jejich rodiny

Dlouhodobá spolupráce, partnerství, přímé jednání, férovost, předávání zkušeností a vědomostí, odpovědnost a důraz na ekologii. To vše je základem pro naše zahraniční kávové projekty. Přímá spolupráce a partnerství s pěstiteli kávy jsou pro mamacoffee od našeho začátku zcela klíčové. V současné době i většina zpracované zelené kávy, kterou dovážíme, pochází právě od kávových farmářů, s nimiž jsme dlouhodobě a velmi intenzivně v kontaktu.

Tušíte, co vše stojí za vaším skvělým šálkem mamacoffee kávy, který jste si třeba právě připravili ke čtení tohoto textu? Je to řetězec mnoha malých kroků, ale i velkých skoků a spojení spousta lidí a míst. Napijte se, vychutnejte si ten doušek a dejte se do čtení o našich zahraničních projektech. Co děláme? Jak to děláme? A proč vám o tom vůbec říkáme? To vše se už brzy dozvíte.

Od počátku naší kávové cesty, tedy od roku 2007, kdy se mamacoffee zrodilo, jsme chtěli proniknout do toho, jak kávový byznys funguje, ale i nahlédnout do života kávových farmářů. Tušili jsme, že cesta výběrové kávy začíná u nalezení toho správného kávového dodavatele. Pěstitele, který kávou žije, který jí věnuje svůj čas, pozornost, který se o ni s láskou a velmi pečlivě stará a který se chce neustále zlepšovat a produkovat kávu, která bude chutnat.

Kvalita a chuť kávy je to, po čem při výběru našich kávových dodavatelů „jdeme“. Moc dobře si uvědomujeme, že za kvalitu by se mělo férově platit a peníze by měly putovat právě tam, kde se produkt zrodil. Proto se snažíme zkracovat dodavatelské řetězce a maximální objemy kávy, kterou pro naši pražírnu dovážíme nakupovat za spravedlivé ceny přímo od konkrétních pěstitelů či zpracovatelských družstev, se kterými navazujeme i dlouhodobé spolupráce.

Kávové země, kde mamacoffee zanechává stopu

Právě to je naše cesta a důvod zrodu našich kávových zahraničních projektů. V současné době (květen 2023) máme celkem tři kávové projekty:

  1. Brazílii

  2. Nikaragui

  3. Ugandě 

Kromě toho úzce spolupracujeme také s kávovými farmáři v Etiopii

Každý z projektů funguje jinak. Každá pěstitelská země má svá specifika. Každá produkuje naprosto odlišnou kávu, každá má jiné způsoby pěstování, sběru, zpracování i hodnocení kávy. Každou oblast trápí zcela odlišné problémy – sociální, technologické, ekonomické či ekologické.

V letech 2015, 2016 a 2017 jsme kávové projekty měli také v Guatemale, Indonésii na Sumatře či Barmě. I kvůli naprosto odlišné mentalitě, ale třeba i jinému vnímání toho, co je důležité a zodpovědné, bývá někdy velmi složité se s farmáři domluvit tak, aby byly spokojené obě strany. V některých případech jsme se po zralé úvaze a domluvě s pěstiteli rozloučili a v projektu nepokračovali. 

Cílem našich zahraničních projektů tedy není „jen“ dovést do České republiky kvalitní výběrovou kávu, ale také pozitivně ovlivňovat věci přímo na místě v jednotlivých kávových oblastech. Rádi bychom, aby nás pěstitelé kávy vnímali jako partnera. Jako stabilního partnera, který jim za kávu garantuje férovou cenu, která může být až dvojnásobně vyšší oproti ceně na kávové burze.  Ale také jako partnera, který jim pomáhá a spolupracuje s nimi. Například na zlepšování technik zpracování kávy, podporuje je v šetrném přístupu k přírodě, k ekologičtějšímu smýšlení či k odpovědnému přístupu k zaměstnancům a jejich rodinám.

Cena za kávu není jedna

Cena za kávu je hodně diskutovaným tématem. Není totiž nic takového jako jedna daná cena. Existují dvě hlavní burzy s kávou – v New Yorku a v Londýně. Ta newyorská obchoduje arabiku a londýnská zase robustu.  Cena se pak odvíjí od ochoty obchodníků za kávu zaplatit, nikoli kvalitou kávových zrn. Aby to nebylo tak jednoduché, za stejná kávová zrna se platí na různých místech různá cena. Cena na farmě je jiná než cena na výkupu, cena na exportu, cena v přístavu. Odlišná je pak také cena zelené kávy a samozřejmě i koncová cena kávy pražené.

I proto se v mamacoffee snažíme co nejvíce zkrátit celý nákupní řetězec. Kde je to možné, platíme za kávu rovnou farmářům a nevyužíváme žádné prostředníky, kteří si za svou práci samozřejmě nechávají zaplatit také. Ačkoli jsou ceny za přímý nákup daleko vyšší než ceny na burze, za nás to dává smysl. Víme přesně kam peníze od nás putují. A díky dlouhodobé spolupráci také vidíme, jak pěstitelé utržené peníze investují zpět do svých farem, do svých zaměstnanců a jejich rodin, do vzdělání dětí, do zdravotního pojištění, které v pěstitelských zemích rozhodně není standardem.

Každý den jsme s našimi farmáři

Skutečnost, že zahraniční projekty nejsou jen o dovozu kávy potvrzuje také fakt, že v každé zemi má mamcoffee zaměstnance, který s farmáři komunikuje, jezdí na jejich farmy, radí jim, pomáhá a koordinuje veškeré činnosti. Například v Nikaragui máme našeho Chepeho, místního vystudovaného agrotechnika. Jak asi tušíte, jeho práce je hodně o cestování mezi jednotlivými farmami a o komunikaci s pěstiteli. 

Pro malé farmáře, se kterými spolupracujeme, je tento model také velmi přínosný, protože sami nemají v podstatě žádnou možnost na přímý obchod kávou, který jim zaručí vyšší výkupní cenu. Díky naší pražírně a kavárnám navíc dáváme farmářům zpětnou vazbu na jejich produkci. Diskutujeme s nimi, co lze zlepšit a čeho se držet a dále rozvíjet. Kromě toho pro ně připravujeme a zařizujeme i příležitosti ke vzdělávání se v oboru. Například cuppingy, při nichž někteří farmáři ochutnají svou kávu vůbec poprvé, jsou velmi důležitým i oblíbeným prvkem.

Střet evropského kávového světa a mentality pěstitelských zemí

Jedním z velkých problémů je neinformovanost samotných pěstitelů a celkově jiná očekávání a jiný přístup ke kávě, její kultuře i chuti. „Pro farmáře je rozhodně cestou k produkci kvalitnější kávy a s tím i k lepšímu životu, najít si partnery, se kterými budou úzce a dlouhodobě spolupracovat. Je samozřejmě dobré, když partner kávu vykoupí, ale velkým přínosem je také to, že jim partner řekne, co od kávy očekává – jak by měla vypadat i chutnat,“ popisuje naše bývalá kolegyně Veronika žijící v Kolumbii.

Mnoho z pěstitelů totiž nemá potřebné know-how, jak svou kávu lépe prodat. Zcela běžný přístup většiny farmářů je, že zralá kávová zrna seberou do pytlů, nějak je zpracují, někam odnesou a nějak prodají. To pro ně většinou znamená velmi nevýhodný obchod a nízkou výkupní cenu. 

„Díky své práci vidím, jakým přínosem je, když za farmáři přijde člověk, který se v kávovém světě pohybuje a řekne jim: ‚,Když kávu sklidíte v takové a takové fázi zralosti a takto ji zpracujete, nám pak bude více chutnat a zaplatíme vám i vyšší cenu.” A právě takto se s farmáři snažíme pracovat i my. Podporovat je, předávat informace, dávat jim zpětnou vazbu, ale třeba s nimi jejich kávu i ochutnávat přímo po sklizni na farmě a ukazovat jim, co je dobře a co by se mohlo zlepšit,“ dodává Veronika.

S tím souhlasí i František Pfann, který stál v roce 2016 u zrodu našeho zahraničního projektu v Indonésii. Na tři měsíce odjel na ostrov Sumatra k jezeru Toba, kde cestoval mezi jednotlivými kávovými farmami, na kterých i pracoval a tamním farmářům pomáhal. „Oni žijí ve své realitě. Pěstují kávu a jedině to je zajímá. Tedy do doby, než za nimi přijde Evropan, který ví, jak to chodí v kávovém světě, ví, co chce a jak to chce. Vysvětlí, co by měl farmář udělat, aby pro nás byla surovina zajímavější, kvalitnější a abychom za ni pak zaplatili více. Toto prostě farmáři nevědí, neznají ty jednotlivé kroky a mnohdy ani nechápou, proč by je měli vlastně dělat,“ říká František.

Cestujeme za kávou a farmáři

V mamacoffee nedovážíme jen nějakou výběrovou kávu. Naše káva má příběh, který vám vyprávíme prostřednictvím všech našich kanálů. Co a kdo stojí za každým zrnkem se můžete dočíst či doslechnou nejen na našem webu, ale také na Facebooku, Instragramu či Twitteru, v našich podcastech, ale i na našem YouTube kanálu

Když to situace dovolí, jezdíme pravidelně do zemí, kde se káva pěstuje, seznamujeme se s farmáři a s jejich pěstitelskými postupy. Kávu, kterou kupujeme a farmáře, se kterými spolupracujeme pečlivě vybíráme. Na počátku mamacoffee byla svatební cesta zakladatelů Daniho a Marty Kolských do Etiopie. „Věděli jsme, že v etiopské vesnici Koke, která leží v jedné z nejvýznamnějších kávových oblastí Yirgacheffe, jsou vazby na Českou republiku – čeští skauti společně s organizací Člověk v tísni tam postavili školu – a my jsme si řekli, že bychom vesnici také rádi podpořili. Nejlogičtějším způsobem je samozřejmě pomáhat tím, co tam přirozeně mají, tedy kávu. Ta je v Etiopii všude, nelze ji nevidět. Je prostě integrální součástí celé tamní kultury. Od roku 2007 tedy pořád bereme kávu od farmářů z vesnice Koke. Ačkoli zde konkrétní zahraniční kávový projekt nemáme, dlouhodobá spolupráce funguje skvěle,“ popisuje Dani. 

Naše práce na konkrétních kávových projektech začala v roce 2015 naším prvním projektem v Guatemale. Od té doby mamacoffee ukazuje, jak firma z České́ republiky může férově a zodpovědně realizovat globální́ business.

Ochutnáváme a jdeme po kvalitě

V kávě, jako ve všem ostatním, existují různé módní vlny. A móda je vždy tak trochu magie. V 90. letech se v kávovém světě začal klást velký důraz na kořeny kávy, na pěstitelské země. Etiopie je móda neoddiskutovatelně přirozená. I pro mamacoffee je Etiopie srdcovou záležitostí a vlastně i název mamacoffee je s Etiopií jako „matkou kávy“ spojen. Etiopie je pro nás výjimečná z výjimečných. Tamní kávy jsou jedinečné a chuťově zajímavé. 

Kávové módní vlny přicházely do Česka zhruba s desetiletým zpožděním. „Zhruba do roku 2005 zde nebyly žádné pražírny, které by řešily kvalitu výběrové kávy. Řešila se destinace a cena kávy z různých zemí, ale kvalita stála v pozadí,“ vysvětluje Dani a dodává, že i právě proto se s Martou rozhodli cestovat, ochutnávat a přemýšlet o tom, kterou kávu a proč dovážet. Hlavním kritériem byla chuť a kvalita. To samozřejmě přetrvává dodnes. Proto, aby tomu tak skutečně bylo, jsou tu naše zahraniční projekty, díky nimž máme možnost pomáhat farmářům v jednotlivých fázích práce s kávou (od začátku do konce – od výsadby, přes sklizeň až po zpracování) a dohlížet na celý proces.

Těší nás, že vidíme, jak díky dlouhodobé spolupráci naši farmáři také rostou. Získávají od nás obrovské množství informací o kávě a jejím pěstování a možnostech zlepšování. Dostávají ale i zpětnou vazbu na svou kávu a snažíme se i radit, kde a jak se zlepšovat. Čím déle s konkrétními farmáři spolupracujeme, tím je výsledek lepší. „První rok bývá velmi složitý, ale od té chvíle se vše neustále zlepšuje. Snažíme se, aby farmáři postupně informace, které od nás získají uváděli i do praxe, aby se učili a snažili se. Evaluaci vzorků kávy děláme vždy s pěstiteli, aby se i oni naučili svou kávu ochutnávat, aby poznali kvalitu a vnímali, jak je to důležité. 

V rámci našeho zodpovědného přístupu ale nebereme ani od jednoho z farmářů veškerou jeho sklizeň. Nechceme totiž, aby byl někdo závislý jen na nás.

Brazílie si o místo u nás řekla sama

Rozhodování, jakou kávu dále dovážet, kam jet ochutnávat a proč, bylo celkem jednoduché. Brazílie si o pozornost kávových nadšenců říká sama. Jako největší světový producent kávy je prostě nepřehlédnutelná. Navíc je v českém prostoru brazilská káva velmi oblíbená. A to především díky jejímu chuťovému profilu. Je to prostě čokoládově oříšková, vybalancovaná, sladká káva, kterou naši zákazníci milují. A my si to moc dobře uvědomujeme. Od roku 2016 proto spolupracujeme s Paulem Toledem, brazilským farmářem a troufneme si říct, i naším přítelem z proslulé kávové oblasti Alta Mogiana. 

Projekt v Brazílii je v mnohém velmi odlišný od našich dalších kávových projektů. Není tak stěžejní klást důraz na zlepšení sociálních podmínek. O rodiny zaměstnanců, kteří pracují na farmě Paula Toleda je postaráno velmi dobře. Co je ale důležité a v čem Paula z naší strany podporujeme je především předávání know-how – technologické inovace, zlepšení procesu strojového sklízení plodů kávovníku, dáváme zpětnou vazbu z našich kaváren a podporujeme například i marketing farmy. Pokud se chcete dozvědět více, můžete si poslechnout například náš podcast, ve kterém jsme Paula vyzpovídali.

V Nikaragui fandíme (nejen) ženám 

V Nikaragui máme, možná trochu netradičně, rovnou dva projekty. Jedním je dlouhodobá spolupráce a odběr kávy od rodiny Chavarría (familia Chavarría) a v druhém projektu s příznačným názvem Nikaragua Women’s project Aranjuez se nám podařilo spojit tři skvělé kávové farmářky, jejich farmy se nachází v oblasti Aranjuez v blízkosti města Matagalpa. „Tyto farmářky nás zaujaly svou odpovědností, ekologickým způsobem pěstování kávy i chutí dále kvalitu své kávy zlepšovat,“ říká Dani. 

Celý nápad se zrodil v době, kdy jsme na sklizeň na jednu kávovu farmu do Nikaragui vyslali naši kolegyni Zuzanu Černou, několikanásobnou mistryni České republiky v cuptastingu. Spolu s místními partnery, například naším Chepem, zde pracovali na zlepšení sběru, ale i zpracování kávy. A právě v této době se náš česko-nikaragujský tým soustředil také na prozkoumávání regionu, objíždění kávových plantáží a hledání vhodných partnerů, kteří by měli chuť s námi spolupracovat a vynaložit síly do zlepšování svého podnikání a kvality kávy. A právě spojit tyto tři ženy – Normu Andreu, Maríi Delfínu a Donu Martu se nám zdálo jako skvělý nápad. Což se nám i v průběhu spolupráce potvrdilo.

Káva z Ugandy nás neustále překvapuje

Proč máme projekt v Ugandě? Zde začala celé situace trochu jinak. Ne, že bychom my nejdříve jeli objevovat Ugandu a tamní kávové plantáže jako první. Ale ugandská zrnka si nás našla jako první. Několikrát jsme měli možnost je ochutnat a pokaždé byla káva skvělá, pokaždé nás něčím zaujala, překvapila. Jednoduše byla opakovaně špičková, a tak jsme si řekli, že tam musíme. A tak se i stalo. Od roku 2019 máme i v Ugandě projekt s tamními kávovými farmáři z okolí města Kasese na úpatí pohoří Rwenzori, kde leží i poslední ledovec v Africe. A právě díky nadmořské výšce, ideálnímu množství srážek a úrodné půdě, má tato oblast ležící na hranicích s Kongem v podstatě ideální mikroklima pro pěstování kávy.